Devátá kapitola Hlubin🌲

Jakmile se vzduch zahřál a nad Filipovou Hutí vysvitlo jarní slunce, oba vstali a vyrazili projít se. Andrea ve volných béžových kalhotách a a bílém háčkovaném svetru naboso šla vedle Davida oblečeného v keckách, džínách a košili a vyprávěla mu o historii a turistickém ruchu svého rodného místa. A o své práci.

„Podběl je na dýchací cesty.“ usmála se, „A taky vyrábím mast na ekzém. Jde celkem na odbyt.“

„Co tu ještě na jaře roste?“

„Devětsil, pampelišky, kopřivy… Devětsil pomáhá na alergie, kopřiva je na játra a pampeliška třeba na med do čaje. No, a nerostou tu jen bylinky, ale i stromy. Lístky břízy například pomáhají na revma.“

„Rozšířil jsem si obzory.“

Andrea přikývla. Jak se zaujatě bavili, ani si nevšimli, že došli ke vstupu na naučnou stezku lesem.

„Tady tudy to vede dolů na Modravu.“ pohodila hlavou Andrea, „Tam jsem potkala Tamaru s Tadeášem. Šla jsem tudy vlastně dvakrát, po druhý jsem došla až na soutok. Brácha mi tvrdí, že jsem ani jednou nezakopla, jako by mě ten les vedl. On si svítil baterkou pod nohy.“

„Je ta stezka zrádná?“

„Ne, to ne. Ale místy je to na zakopnutí, to jo.“

David zamrkal a zadíval se na Andrein přitažlivý profil. Měla pohled upřený do lesa a poslouchala šum potoka.